Miluju!
I když to na první pohled nevypadá, i když mi strach chce dát pytel přes hlavu a zatemnit nadšení, miluji umělecké výzvy. Baví mě posouvat se někam, kde to ještě neznám. A nejen prostřednictvím mé iniciativy, ale právě zákazníkem, který má vidinu a představu.
Tato konkretní práce (viz obr.) je pro mě důkazem, že v životě musím/e vystupovat ze své pohodlné zóny. O tom, jak skvělý je to posléze pocit se ale člověk přesvědčí až po tom, co tu vysokou horu strachu překoná.
Při tvorbě nikdy nepoužívám tužku na předkreslení. Proč? Nerada se brzdím
A to poslední, co při tagovaní potřebuješ, je se zdržovat. Předkreslovat si kresbu ti bere možnost udělat neočekávaný, neplánovaný, super tah. Naopak si musí být člověk tahem maximálně jistý. Nutí ho to přemýšlet dopředu.
Proč o tom píšu? Protože i to je výstup ze zóny pohodlí. Nekomfort, který ale jedince uzavře do vlastní, osobní, odhlučněný bubliny, kterou praskne až když to opravdu chce. Jen někde začít.
*prask*